08 februára, 2009

Sword Stained With Royal Blood (TV seriál, 2007)







Původní název:
碧血剑 / Bi xue jian (2007)
Režie:
Li Hantao, Zhou Jian, Zhang Jizhong
Země:
Čína
Obsadzení:
Bobby Dou Zhi Kong, Eva Huang Sheng Yi, Sun Fei Fei, Xiao Shu Shen, Gao Hu, Zhao Yi, Cheng Hao Feng, Liu Nai Yi, Ma Su, Yu Cheng Hui, Li Cheng Ru, Zhou Xiao Bin, Yang Nian Sheng, Guo Jin, Wang Wei Guo, Wu Ma, Vincent Jiao En Jun, He Qing, aj.

CSFD / Sina / DramaWiki / HKCINE


Bi Xue Jian (Sword Stained with Royal Blood nebo taky Crimson Sabre) je zatím poslední seriálovou adaptací stejnojmenného Jin Yongova románu a zároveň jednou z nejvýše ceněných televizních produkcí Zhang Jizhonga – herce, režiséra a v současné době především producenta, který v posledních několika letech stál u zrodu řady seriálů natočených podle Jin Yongových děl (Legend of Condor Heroes, Return of Condor Heroes či momentálně natáčený Heaven Sword Dragon Sabre a jiné). Ač natočen podle jednoho z nejméně oblíbených románů od řečeného autora (Bi Xue Jian se často vyčítá zdlouhavost, rozvláčnost a suchopárnost), nejnovější Sword Stained with Royal Blood se těší nemalé popularitě. Předchází jej pověst pravděpodobně nejzdařilejší Zhang Jizhongovy produkce posledních let (zlí jazykové tvrdí, že tomu paradoxně napomohl nižší rozpočet i menší zájem ze strany páně producenta, jehož prioritou podle všeho vždy byla Condor Trilogy) a nejeden fanda bez uzardění přizná, že Bi Xue Jian 2007 (dál už jen BXJ) má podstatně raději, než knihu, podle které vznikl.

Hlavní hrdina je fešný, ušlechtilý a má fakt super qigong...
Možná to tak na první pohled nevypadá, ale prohrávají ti hoši vpravo
Děj je zasazen do posledních dnů vlády dynastie Ming. Císař Chongzhen je vladař snaživý, ale neschopný, a nohy mu navíc podráží jak jeho vlastní paranoia, tak špatní rádcové a úplatní hodnostáři, jimiž je obklopen. Zvenčí zemi ohrožují Mandžuové, zatímco nespokojenost poddaných narůstá a uvnitř říše se vzmáhá neméně nebezpečný nepřítel v podobě povstalecké armády vedené Li Zichengem, řečeným Chuang Wang.
Uprostřed toho všeho se odehrává příběh Yuana Chengzhiho, nesmírně nadaného a kompetentního hrdiny, jehož otec, loajální generál Yuan, kdysi padl za oběť císařově podezíravosti a intrikám mandžuských přisluhovačů na císařském dvoře, když byl nespravedlivě odsouzen a s celou rodinou popraven za velezradu. Chengzhi, jakožto poslední přeživší Yuan, samozřejmě musí otcovo jméno očistit a jeho smrt pomstít – a v praxi to neznamená nic menšího, než oddělat hned dva císaře (mandžuského a mingského), což mu nakonec velí nejen láska k otci, ale i láska k vlasti a spravedlnosti. Spojí tedy soukromou vendetu s veřejným zájmem a přidá se k Li Zichengovým rebelům (mezi nimiž je mu největším přítelem a mentorem Li Zichengův stratég Li Yan). Před Chengzhim ovšem leží dlouhá cesta, na níž si získá řadu přátel i nepřátel, stane se studentem mrtvého mistra – a potká hned dvě osudové ženy (z jedné z nichž se jako na potvoru vyklube Chongzhenova dcera).
Chongzhenovou tragédií je, že se narodil do role, pro niž absolutně nemá vlohy
Huang Taiji - vladař sice příkladný, jenže mandžuský

Qing Qing ho, pravda, viděla první...
...nicméně příchod Ah Jiu na scénu pro něj znamená (pochopitelné) dilema
BXJ je seriál kromobyčejně pěkný na pohled. Oproti o rok staršímu Shen Diao Xia Lu (Return of Condor Heroes) se sice méně vyžívá v pečlivě komponovaných obrazech, zpomalených dlouhých záběrech a hrách barev a světel, ale tvůrci dobře věděli, jak maximálně zúročit estetické přednosti krajiny i protagonistů – a jak vybrat krajinu a protagonisty s dostatkem estetických předností ke zúročení. Wuxia je žánr až trapně zatížený na nadprůměrně krásné lidi a asijské publikum si velmi potrpí na to, aby jejich oblíbené krasavce a krasavice hráli skuteční fešáci a fešandy – v čemž jim Zhang Jizhongovy produkce vycházejí ochotně vstříc. Krásných a rozmanitých scenerií a lokací mají filmaři v Číně k dispozici taky dost – a vědí, jak je prodat. Takže půvabů Číny se vám v tomhle seriálu dostane vrchovatě, ať už si pod "půvaby Číny" představujete cokoli.
Jedničku s hvězdičkou zaslouží maskéři, stylisti a kostyméři, kteří se nebáli (v duchu současných trendů) tu a tam trochu odvázat, ale drželi svoje experimenty v rámci rozumných mezí. K vidění je tak řada nápaditých, krásných kostýmů (a kadeřnických exhibicí), které vesměs velmi výstižně akcentují povahu postav, jež je nosí, a které neruší svou nepraktičností a přeplácaností dokonce ani v těch případech, kdy poněkud nepraktické a přeplácané jsou. Za zmínku stojí i výtvarné řešení rekvizit a dekorací – a zejména pak zbraní, které jsou ostatně ve wuxia rekvizitou asi nejdůležitější. Vesměs vykazují sympatický cit pro styl i pro detail, přičemž tím nejparádnějším kouskem je podle očekávání Golden Snake Sword, všech zbraní v BXJ svrchovaný král. Vypadá sice přesně tak, jak byste asi čekali, že bude "Zlatý hadí meč" vypadat, ale je to po čertech hezká věcička...
Golden Snake Swordsman Xia Xueyi je sice už řadu let spolehlivě mrtvý...
...ale znáte to - kdo v srdcích (a flashbacích) žije...;-)
Velitel císařské stráže je i na wuxia poměry kromobyčejně šikovný chlapík...
...a vyjednávat se s ním nedá
Velmi zdařilá je i hudba a skvělá úvodní píseň "Hao Nan Er" (Dobří muži/Dobří synové), již zpívá Han Lei, v sobě má tak úžasný drajv a tolik bojovného patosu, že kdyby mi ji pustili v příhodnou chvíli a po pár drincích, nejspíš bych byla s to narukovat do armády ČLR. (Závěrečný cajdák "He Ni Zai Yi Qi" už je horší.)

Wuxia je sice mnohem víc, než jen akce a zase akce – ale nemá smysl si namlouvat, že akce není pro wuxia důležitá. A milovníci filmových soubojů by si zde rozhodně měli přijít na své. CGI a zejména wire-fu hrají velmi zásadní roli, ale herci nejsou žádná dřeva – na drátech umí a bez drátů jim to taky nejde nejhůř. Zejména mladíci a mladice sice nejsou povětšinou žádní wushu experti, ale mnozí z nich mají dlouhodobější sportovní nebo taneční průpravu a při natáčení se rozhodně neflákali. Dublové, kameramani (ty zpomalovačky jsou sice otřepané ale hrozně fajn) a střihači samozřejmě rovněž odvedli slušný kus práce. Finálním výstupem všeho toho snažení jsou parádní souboje, na které je radost se dívat – a které by mohly zachutnat i old-school fandům, kteří si jinak na takové vychytávky jako wire-fu a CGI rozhodně nepotrpí, a c-popový idol či lamač dívčích srdcí z čínských soap-oper s mečem v ruce byl pro ně až doteď personifikovaná svatokrádež.
Li Yan je - jak napovídá i jeho decentní pastelovost - až nezdravě ušlechtilý
Yu Cheng Hui se pro role starých kung-fu mistrů nejspíš narodil
Příslušníci sekty pěti jedů si na nenápadnost extra nepotrpí
Bratři Wenové se vodami Jianghu pohybují s ohleduplností hladové štiky
BXJ je hojně zalidněný seriál, v němž figuruje úctyhodná řádka postav i postaviček – a naprostá většina z nich je nějakým způsobem zajímavá. Jedním z nejvýraznějších pozitiv seriálu je fakt, že rozčlenění hráčů na "hodné a zlé" není až tak jednoznačné, jak byste možná čekali. Kdo je protagonista a kdo antagonista, je sice celkem jasná věc a asi nebudete mít trable s rozhodováním, komu fandit, ale antagonista (jak jistě víte) nemusí nutně být zavilý parchant. BXJ se (na to, že jde o epickou wuxia poměrně tradičního střihu) poměrně úspěšně vyhýbá žánrové pasti v podobě přemíry černobílé schematičnosti, což platí zejména o táboru protivníků. Pár opravdu, ale opravdu záporných záporáků se najde, ale z naprosté většiny protihráčů a nepřátel se dříve či později vyklubou lidé, kteří buď mají velmi pochopitelné (a v podstatě legitimní) důvody pro to, co dělají, anebo se prostě normálně, lidsky mýlí, či chybují. Nejedna na první pohled superzáporná postava se v průběhu seriálu ukáže z jiné perspektivy a v takovém světle, že si ji nefalšovaně oblíbíte. A ačkoli na světce je BXJ bohatší, než na überpadouchy, i na straně "těch našich" se vyskytují sympaticky nejednoznačné figury. Až symbolické jsou v tomhle ohledu postavy tří vládců – mingského a mandžuského císaře a vůdce rebelů Li Zichenga. Všichni jsou vyvedeni ve velmi realistických tónech šedé. Chongzhen není žádný démonický tyran, nýbrž k smrti unavený a předčasně zestárlý muž, v Huangovi Taijim byste jen velmi těžko hledali klasický obraz zlého a proradného "mandžuského psa" – a co se Li Zichenga alias Chuang Wanga týče, kratičká historie dynastie Shun dosti výmluvně dokládá, že boření starých pořádků mu šlo o dost lépe, než zavádění a udržování pořádků nových.
Cao - věren tradici - jako správný eunuch zákeřně intrikuje i vypadá
Hao nan er...
Na nedostatek moudrých mentorů...
...si Chengzhi nemůže stěžovat
...na nedostatek hezkých holek taky ne.
An Jianqingovi možno vyčíst ledacos, ale rozhodně ne to, že by snad byl uncool
Příslušnost Bi Xue Jian k wuxia je samozřejmě neoddiskutovatelná, ale ne stoprocentní. Wuxia a čínská historie pochopitelně patří tak nějak k sobě, nicméně tady jsou prvky historického dramatu výrazně dominantnější, než je v rámci žánru obvyklé. Ať už se jedná o Chongzhenovo zoufalé (a marné) úsilí postavit upadající říši na nohy, o krušný průběh posledních dnů dynastie Ming, či deziluzi, která následuje po Li Zichengově slavném vítězství a založení dynastie Shun, tón vyprávění má v řadě momentů zejména v poslední třetině seriálu k historickému dramatu blíž než k wuxia – a právě v těchhle momentech má příběh asi největší sílu. Vedle toho, co si Jin Yong vypůjčil z kronik a letopisů, totiž vyznívají milostné trable hrdinů i šarvátky mezi sektami a klany docela malicherně.
BXJ obsahuje pár poměrně výrazných milostných zápletek, ale silně tíhne k tématům jako jsou čest, pomsta, bratrství a přátelství mezi velkými muži, konflikt mezi oddaností vyššímu ideálu a oddaností rodině a blízkým, kolektivní vs. osobní zodpovědnost či hrdinský individualismus v konfrontaci s neúprosným tokem dějin. Romantika je tak poměrně výrazně upozaděna – a tón vyprávění se nese v duchu refrénu titulní písně: "V srdcích dobrých mužů je Podnebesí na prvním místě..."
Křehká Ah Jiu...
...nebo hubatá Qing Qing - hezké a chytré jsou obě - a pak si vybírejte...
Chengzhi a Li Yan mohou být rádi, že nikdy neslyšeli o slashi
...He Tie Shou je pěkně jedovatá bylinka...
...co by byl hrdina bez oddaných přátel...
Není nutno, aby bylo přímo veselo, ale...
Herecký ansámbl je nejen atraktivní, ale z většiny taky velmi kvalitní. V BXJ se sešli ostřílení pardálové i nadějní nováčci a naprostá většina z nich odvádí výbornou práci. Dou Zhi Kong je v roli hlavního hrdiny jako doma. Ačkoli Yuan Chengzhi je poměrně nekomplikovaný dušín, v Dou Zhi Kongově podání nepostrádá charisma a - to především - nenudí. Obě představitelky hlavních ženských rolí - Huang Sheng Yi a Sun Fei Fei - s ním zdatně drží krok. Asi nejpříjemnějším objevem pro mě byl Gao Hu. Představitel císaře Chongzhena se předvedl jako velmi kvalitní charakterní herec a posledního z Mingů sehrál takovým způsobem, že jsem ho po většinu času sledovala se zatajeným dechem a knedlíkem v krku. Zmínku a pomyslné poplácání po zádech zaslouží i Zhao Yi (velitel císařské stráže An Jianqing), Vincent Jiao (Golden Snake Swordsman Xia Xueyi), Xiao Shu Shen (půvabná šéfka sekty Pěti jedů) nebo Cheng Haofeng (generál Li Yan).

Pokud jste recenzi dočetli až sem, asi už vám došlo, že jsem z BXJ byla upřímně nadšena. Fanouškům wuxia ho můžu jedině vřele doporučit, zvlášť pokud jsou zaměřeni na příběhy laděné spíš epicky, než romanticky (i když i romantici si na svoje rozhodně přijdou).

Pro HK (& Mainland) fangirls (& fanboys): Kde a jak začít, abychom vůbec skončili...? Ať už máte rádi malé, velké, statné, kypré, tenké, mladé, staré, alabastr, bronz, yin nebo yang, skoro určitě si na své přijdete, protože hezkých a/nebo charismatických dam a džentlmenů je tu nepočítaně. Výčet konkrétních jmen by v tuhle chvíli vzhledem k své pravděpodobné konečné délce neměl smysl...;-)
A na závěr...
...přehlídka vlajících swordsmanů...
...a vlasů...
...a textilií...
...a oháněk na mouchy...
...a šlus.
Obrázky převzaty převážně z CTV - 碧血剑 a stránek na Sina.com.cn.