 | |
Původní název: San suk si gin / Xin Su shi jian (2009) Režie: Derek Yee Tung Sing Země: Hong Kong Obsadzení: Jackie Chan, Daniel Wu, Takenaka Naoto, Masaya Kato, Xu Jing Lei, Fan Bing Bing, Kenya Sawada, Chin Kar Lok, Jack Kao Jie, Yasuaki Kurata, Lam Suet CSFD / IMDB / HKMD / HKCINE |
Poznámka na okraj:
Nevěřícné ohlasy k The Shinjuku Incident (TSI) na ČSFD mi připadají hrozně srandovní. Vetšina je vyvedena z míry, že Jackie Chan natočil něco vážného bez kung-fu. Co asi tak čekali? Kdo zná aspoň jeden ambicióznější projekt Dereka Yee, tak určitě tušil, že tohle nebude typický chanovský film (1). A na snímku je ona ambicióznost na první pohled vidět. Pestré lokace, herci, kamera, hudba. Tady se kope 1. liga.
Yee je tvůrčí režisér, jež si ke svým filmům píše scénář a sám je i produkuje. Do klávesnice se mi dere přirovnání k Milkyway Image, kde má Johnnie To také pevnou kontrolu nad vlastními projekty (nemám na mysli jednotlivé filmy, jejich pojetí je rozdílné). Yeeova tvorba má široké žánrové rozpětí - sociální dramata, milostná dramata, satira, thrillery. Právě k posledně jmenovanému mají nejblíže jeho nedávné snímky One Nite In Mongkok (ONIM) a Protégé a částečně by se sem dal zařadit i The Shinjuku Incident.
Tyto tři díla pojí kromě žánrové škatulky velký důraz na pečlivě prokreslené sociální pozadí. Pro Yee neznamená žánr naplnění klasických klišé ale spíš podnět k zkoumavějšímu pohledu na některé společenské jevy a palčivé problémy, které nemají jednoznačnou polaritu na dobro versus zlo a které jsou vylíčeny skrze konkrétní postavy a jejich situace.
Hlavní linie The Shinjuku Incident vypráví o čínských emigrantech v Tokiu. Příběh začíná záběrem na ztroskotanou loď čínských uprchlíků u břehů Japonska. Poté se přenese k jednomu z hlavních hrdinů - Steelhead (Jackie Chan) se vydává do Tokia hledat svou přítelkyni. Zakotví u tamní čínské komunity, s níž se snaží přežít mezi nepřátelskou jakuzou a policií.
Postavy jsou vytržené ze svého přirozeného prostředí, v novém světě se potýkají s jazykovou bariérou a kulturní odlišností. Denně se střetávají s násilím a sami volí cestu drobné kriminality, aby přežily. Potud se dá mluvit o společných znacích mezi ONIM a The Shinjuku Incident.
Odlišnosti skrývá samotný styl TSI. Zatímco ONIM vzbuzoval ucelený dojem bezprostředního záznamu událostí, TSI balancuje mezi několika přístupy. Snímek obsahuje napínavé scény a situace vyznívá příslušně napínavě. Stejně je tomu tak i dalšími pasážemi. V akční se zdůrazňuje právě akčnost, s (melo)dramatickou či lehce úsměvnou scénou je to podobné. Tato rozkolísanost oslabuje celkový dojem z filmu. Všechno je patřičně na svém místě, ale výsledek nepřekvapí a neobohatí o další vrstvu.
Jistá konzervativnost se mi jeví také při pohlevu na postavy. Vesměs všechny se nechovají právě kladně, ale ti nejhorší jsou pouze anonymní skupinou, kterou lze snadněji nenávidět. Konkrétní hrdinové dostávají až protivně vlídný rozměr (Steelhead, policista) a jasně odhadnutelné kontury.
TSI ve mě vzbuzuje dojem díla, které místo do hloubky nabobtnalo do šířky. Složitá rafinovanost má svůj smysl, ale pokud jasnou ideu obalí i nepotřebný balast, je to cesta do pekel. Čímž nechci říct, že The Shinjuku Incident zavrhuji. Stále jde o vysoce profesionálně natočený snímek, který má všechny znaky solidního zpracování (prostě 1. hongkongská liga), ale strhující nečekaným záběrem jako ONIM už není...
(1) Tím myslím ztřeštěná kung-fu komedie
Nevěřícné ohlasy k The Shinjuku Incident (TSI) na ČSFD mi připadají hrozně srandovní. Vetšina je vyvedena z míry, že Jackie Chan natočil něco vážného bez kung-fu. Co asi tak čekali? Kdo zná aspoň jeden ambicióznější projekt Dereka Yee, tak určitě tušil, že tohle nebude typický chanovský film (1). A na snímku je ona ambicióznost na první pohled vidět. Pestré lokace, herci, kamera, hudba. Tady se kope 1. liga.
Yee je tvůrčí režisér, jež si ke svým filmům píše scénář a sám je i produkuje. Do klávesnice se mi dere přirovnání k Milkyway Image, kde má Johnnie To také pevnou kontrolu nad vlastními projekty (nemám na mysli jednotlivé filmy, jejich pojetí je rozdílné). Yeeova tvorba má široké žánrové rozpětí - sociální dramata, milostná dramata, satira, thrillery. Právě k posledně jmenovanému mají nejblíže jeho nedávné snímky One Nite In Mongkok (ONIM) a Protégé a částečně by se sem dal zařadit i The Shinjuku Incident.
Tyto tři díla pojí kromě žánrové škatulky velký důraz na pečlivě prokreslené sociální pozadí. Pro Yee neznamená žánr naplnění klasických klišé ale spíš podnět k zkoumavějšímu pohledu na některé společenské jevy a palčivé problémy, které nemají jednoznačnou polaritu na dobro versus zlo a které jsou vylíčeny skrze konkrétní postavy a jejich situace.Hlavní linie The Shinjuku Incident vypráví o čínských emigrantech v Tokiu. Příběh začíná záběrem na ztroskotanou loď čínských uprchlíků u břehů Japonska. Poté se přenese k jednomu z hlavních hrdinů - Steelhead (Jackie Chan) se vydává do Tokia hledat svou přítelkyni. Zakotví u tamní čínské komunity, s níž se snaží přežít mezi nepřátelskou jakuzou a policií.
Postavy jsou vytržené ze svého přirozeného prostředí, v novém světě se potýkají s jazykovou bariérou a kulturní odlišností. Denně se střetávají s násilím a sami volí cestu drobné kriminality, aby přežily. Potud se dá mluvit o společných znacích mezi ONIM a The Shinjuku Incident.Odlišnosti skrývá samotný styl TSI. Zatímco ONIM vzbuzoval ucelený dojem bezprostředního záznamu událostí, TSI balancuje mezi několika přístupy. Snímek obsahuje napínavé scény a situace vyznívá příslušně napínavě. Stejně je tomu tak i dalšími pasážemi. V akční se zdůrazňuje právě akčnost, s (melo)dramatickou či lehce úsměvnou scénou je to podobné. Tato rozkolísanost oslabuje celkový dojem z filmu. Všechno je patřičně na svém místě, ale výsledek nepřekvapí a neobohatí o další vrstvu.
Jistá konzervativnost se mi jeví také při pohlevu na postavy. Vesměs všechny se nechovají právě kladně, ale ti nejhorší jsou pouze anonymní skupinou, kterou lze snadněji nenávidět. Konkrétní hrdinové dostávají až protivně vlídný rozměr (Steelhead, policista) a jasně odhadnutelné kontury.TSI ve mě vzbuzuje dojem díla, které místo do hloubky nabobtnalo do šířky. Složitá rafinovanost má svůj smysl, ale pokud jasnou ideu obalí i nepotřebný balast, je to cesta do pekel. Čímž nechci říct, že The Shinjuku Incident zavrhuji. Stále jde o vysoce profesionálně natočený snímek, který má všechny znaky solidního zpracování (prostě 1. hongkongská liga), ale strhující nečekaným záběrem jako ONIM už není...
(1) Tím myslím ztřeštěná kung-fu komedie
