 | |
Původní název: 名劍風流 / Ming jian feng liu (1981) Země: Taiwan Režie: Lee Ga Scénář: Ni Kuang (na motivy románu od Gu Longa) Obsadzení: Wang Kuan Hsiung, Ko Keung, Lee Shu, Xu Jia, Chin Han, Shally Yue San, Tung Li, Lo Dik, Goo Chang, Sit Hon, Ching Ching, aj. HKMD / HKCINE |
A Sword Named Revenge je adaptací Ming Jian Fei Liu (The Sword And The Exquisiteness), jednoho z ranějších Gu Longových románů. Gu Longova předloha je, tak jak u něj bylo dobrým zvykem, dost spletitá, děj členitý a postavy zásadní i epizodní vylíčené v živých barvách a pestrých tvarech se střídají jak apoštolové na Orloji – ovšem s tím rozdílem, že jich je výrazně víc, než apoštolů. Ni Kuang, který se chopil psaní scénáře, zejména ve druhé půli příběhu nenechal z Gu Longovy knížky kámen na kameni. A dobře udělal. Puristům a zastáncům věrných přepisů poteče šťáva ze zubů (pokud knihu znají, samozřejmě) – ale filmu škrty a modifikace prospěly. Ne že by knížka nebyla fajn, ale něco takového těžko napěchovat do formátu, jakým je jeden celovečerák.
Výchozí premisa zůstává stejná. Yu Fanghe (Lo Dik), jeden z nejslavnějších a nejuctívanějších bojovníků ve wulinu, je zákeřně zavražděn a jediným svědkem jeho neblahého skonu je jeho syn Yu Peiyu (Wang Kuan Hsiung). A nejenže motiv vraždy je velkou neznámou – protože oběť neměla nepřátele – ale Yuovo tělo a veškeré stopy po zločinu prostě zmizí. Zato se objeví kdosi, kdo vypadá jako Yu Fanghe, mluví jako Yu Fanghe, bojuje jako Yu Fanghe – ale Yu Fanghe to rozhodně není, což bohužel ví jen Yu Peiyu, kterému to ovšem skoro nikdo nevěří. Když se falešný Yu Fanghe nechá zvolit vůdcem aliance bojovnických klanů, začne být nad slunce jasné, že za tím vším bude nějaký ten zlejškovský plán na ovládnutí wulinu. Yu Peiyu se musí vydat do světa, zjistit pravdu, pomstít otce – a zabít zlého bosse, ať už je jím kdokoli.
Výchozí premisa zůstává stejná. Yu Fanghe (Lo Dik), jeden z nejslavnějších a nejuctívanějších bojovníků ve wulinu, je zákeřně zavražděn a jediným svědkem jeho neblahého skonu je jeho syn Yu Peiyu (Wang Kuan Hsiung). A nejenže motiv vraždy je velkou neznámou – protože oběť neměla nepřátele – ale Yuovo tělo a veškeré stopy po zločinu prostě zmizí. Zato se objeví kdosi, kdo vypadá jako Yu Fanghe, mluví jako Yu Fanghe, bojuje jako Yu Fanghe – ale Yu Fanghe to rozhodně není, což bohužel ví jen Yu Peiyu, kterému to ovšem skoro nikdo nevěří. Když se falešný Yu Fanghe nechá zvolit vůdcem aliance bojovnických klanů, začne být nad slunce jasné, že za tím vším bude nějaký ten zlejškovský plán na ovládnutí wulinu. Yu Peiyu se musí vydat do světa, zjistit pravdu, pomstít otce – a zabít zlého bosse, ať už je jím kdokoli.
Yu Fanghe byl toho dne poněkud - otrávený... |
Vzácnou oporou a spojenci jsou mu jeho snoubenka Lin Daiyu (Shally Yue San), mladý vůdce žebráckého klanu Hong Lianhua (Ko Keung), tajemný stařík jménem Gao – a Chi Lingyan (Xu Jia), dívka z velmi dysfunkční rodiny, kterou Yu Peiyu nabere po cestě, a jež se do fešného mládence – jak jinak – po uši zamiluje.
V popředí Yu Peiyu a Lin Daiyu, v pozadí Taiwan |
Gao se spolehlivě objeví, kdykoli jde do tuhého |
Hlavní hrdina je relativně nezajímavý – z toho prostého důvodu, že Gu Long ho takového napsal. Nepohorší, ani nezaujme. Wang Kuan Hsiung rozhodně není bez talentu a bez šarmu, ale nemá nic, čím by nevýrazného hrdinu zásadněji ozvláštnil. Ne že by se Yu Peiyuovi nedaly držet pěsti, nebo že by byl antipatický, ale o moc víc, než poctivé naplnění šablony "ušlechtilý krasavec, kterému se fandí", nenabídne. Jeho snoubenka Lin Daiyu je především krásná, ale zato velmi – a co si budeme povídat, přesně o to u ní jde.
Strádání hlavnímu hrdinovi přinejmenším vizuálně velmi svědčí |
Půvabná, křehká a oddaná - gulongovská hrdinka par excellence |
Z důležitých klaďasů je nakonec zdaleka nejvýraznější šéf žebráckého klanu Hong Lianhua. Ne že by snad bořil zaběhané žánrové vzorce, ale typ svobodomyslného tuláka s drzým úsměvem a srdcem ze zlata je prostě obvykle zajímavější než typ ušlechtilého krasavce, kterému se fandí. Ko Keung navíc hraje roli šéfa žebráckého klanu nanejvýš sympaticky.
Zajímavá je i Chi Lingyan představovaná rozkošnou Xu Jia. Je konglomerátem několika ženských postav z předlohy, přičemž výsledek je pozoruhodně koherentní a sympaticky 3D - popravdě je víc 3D, než některé postavy, z nichž je filmová Chi Lingyan poskládaná.
Hong Lianhua čte manuál Jak být za všech okolností übercool každý večer před spaním... |
Chi Lingyan - krásná a komplikovaná |
Padouši nemají ten tah na bránu, jako jejich knižní předobrazy. Dvojník starého Yua má být od originálu prakticky k nerozeznání, takže nemůže působit bůhvíjak podezřele a zlověstně, nebo se ďábelsky rozchechtat, kdykoli se mu zachce. To, že z falešného Yu Fanghe šel při čtení románu solidní mráz po zádech, bylo dáno hlavně tím, že kniha efektivněji zprostředkovává Yu Peiyuovu perspektivu. Tady si ji divák musí zprostředkovat tak nějak sám. Je škoda, že tvůrci se o něco víc nesnažili nahradit čtenářský prožitek za pomoci filmových prostředků a sdělit Yu Peiyuův subjektivní pohled na věc filmovou řečí. Tím větší škoda, že mnohé scény a momenty v A Sword Named Revenge celkem výmluvně dokládají, že tenhle filmový štáb uměl dát dokupy velmi působivé pasáže.
...sedm rozdílů by člověk asi hledal dlouho a marně |
Vůdce klanu Tang shledává Yuovu náhlou rozpínavost přinejmenším podezřelou |
Lin Daiyu a Honga Lianhua záhy začne pojit víc než jen snaha pomoci Yu Peiyuovi |
Jistá dávka atmosféry se A Sword Named Revenge skutečně upřít nedá. Hodně tomu pomáhají úžasné taiwanské scenerie, poměrně zajímavá práce s kamerou i hudba (o původnosti soundtracku bych si raději velké iluze nedělala, nicméně atmosféru dokresluje účinně - v některých scénách dokonce velmi). Díky rozmanitosti exteriérů, relativně nízkému rozpočtu, menšímu využití kulis a zásadnímu zjednodušení děje oproti předloze tenhle film působí o dost méně strojeně než gulongovky od Chor Yuena. Vypadá vedle nich sice jako chudý, odrbaný příbuzný, jímž ostatně je – ale i přesto je jaksi neortodoxně podmanivý. Pakliže Chor Yuen uměl krásně podchytit tu dekadentní a melancholickou stránku Gu Longova poetična, tenhle film efektněji vystihnul jeho syrovější, živelný aspekt. Jestliže Chor Yuenovi náramně sedly švestkové květy, sofistikovaně morbidní aranžmá a paprsky měsíce nad rozkvetlým sadem, odrbaný bratránek z Taiwanu je silný v těch momentech, kdy vane vítr, studí ocel, poletuje listí – a teče krev.
Tohle v Hong Kongu nemají... |
Murder Manor - zabijácké doupě v gulongovském stylu |
Gu Long poměrně často a rád dělá z wuxia freak show... |
...což tahle adaptace podchycuje docela pěkně. |
Pokud jde o souboje, film nabízí slušný taiwanský standard. Na ztrátu vědomí způsobenou zahlceností dojmy či okouzlené lapání po dechu to sice v žádném případě není – ale je vesměs nač koukat (o což se jako choreograf postaral mj. i Suen Shu Pau - tvář důvěrně známá z vedlejších rolí ve Venom filmech).
Například k takovému Magic Blade se A Sword Named Revenge má asi jako chytrá Horákyně ke kultivované luxusní kurtizáně. Bylo to sice takové učesané, neučesané, obuté, neobuté a přijelo to, nepřijelo (film trpí typicky taiwanskými neduhy - výprava je poměrně skromná, tempo vyprávění místy lehce neohrabané, celé je to tak nějak nedotažené v detailech a po filmařské stránce mírně nedopečené), ale nakonec z toho byl velmi příjemný zážitek, který zanechal překvapivě trvalé a pozitivní dojmy.
Jeskyně a podzemní komplexy - častá to naleziště vzácných mečů |
Vzdušné paláce plné služebnictva - častá to výskytiště zákeřných padouchů... |
...a pastí všeho druhu |
Od téhle gulongovky se nevyplatí čekat zázraky – ale stojí za to se po ní eventuelně poohlédnout. Je to rozhodně jedna z těch lepších taiwanských produkcí. Pokud náhodou znáte předlohu, připravte se na to, že v druhé polovině a zejména ke konci bude všechno jinak - a zkuste to tomu filmu odpustit.
Pro HK (& Wuxia) fangirls: Hlavní představitelé nejsou nikterak superhvězdní a ani co do zevnějšku na ty největší Shaw Bros stars prostě nemají. Na první pohled jsou to zkrátka dva celkem obyčejní, byť docela pohlední chlapíci. Šarm a šmrnc se jim ale upřít nedá - a rozhodně je nad čím (resp. nad kým) okouzleně vrnět... Zamilovat se dá každopádně do obou - možná o to snáz, že neshlížejí z tak nadoblačných výšin a tak nemožně andělskýma očima, jako takový Ti Lung (například).
I pánové by si měli přijít na své – Shally Yue San jako Lin Daiyu je totiž skutečně překrásná a Xu Jia (Chi Lingyan) je snad ještě půvabnější...;-)
