Pokud máte potenciál kladného hrdiny, připravte se na velice nemilé setkání. Tam, za tou houštinou, na prostorné pláni, která vede k vašemu domovu, už stojí nepříjemně vyhlížející muž a čeká na vás.
Právě dnes budete muset svést svůj osudový souboj na život a na smrt, dokázat, že vás mistr naučil skutečně všechno a že jste nezaháleli ve dnech vašeho učení. Padouši nemají nikdy slitování a nedají vám druhou šanci. Tohle je vaše druhá šance.
V hongkongském filmu je padouch natolik zásadní, že nemůže chybět v žádném snímku. Klasická zápletka je vždy opřená o hrdinu, mistra a padoucha a to i v kultovních filmech Johna Woo, ve kterých se místo kopání zhusta střílí. Ve starých wuxia snímcích byl většinou hlavním padouchem představitel státní moci, zpravidla zkorumpovaný úředník, který ničí obyvatelstvo nějakého týraného místa.
Hrdinové se svými nabroušenými meči museli docela máknout, aby zachránili utiskované, protože bojovat s císařskými pověřenci rozhodně není velká švanda.
Hodní hoši byli většinou pohlední, spravedliví a oblečení do čistých bílých
nebo blankytných oblečků jako Jimmy Wang Yu v THE MAGNIFICENT TRIO (1966). Za zloducha tu byl Lee Ying, který už v tomto filmu dokázal, že zloduši jsou mnohem roztomilejší, než nažehlení hoši. V RETURN OF THE ONE-ARMED SWORDSMAN (1969)
už bylo padouchů tolik, co klaďasů a zmiňuji ho samozřejmě kvůli Lau Kar Leungovi, svému oblíbenci, který celý život osciluje mezi padouchy a dobráky. Tady byl za záporáka s létajícím vražedným srpem.
Výraznou tváří zla byl v 60. letech Tien Feng
který si i později v kung fu filmech zahrál hezké role švarných zloduchů. Nechme ale wuxia snímky spát. Na ty dojde někdy jindy a ještě si je užijete.
Přehoupli jsme se do zlatých sedmdesátých, ve kterých se dál rozvíjela oslnivá kariéra Changa Cheha jako režiséra nevšedních kung fu snímků z městského prostředí i té nejklasičtější klasiky. Tady byli padouši takového kalibru jako Chan Sing
zloduch z THE ANGRY GUEST (1972) nebo David Chiang Da Wei v THE DUEL(1971)
který jinak hrál spíš hodné chlapce. Chang Cheh ale v těchto letech objevil pro studio Shaw Brothers výjimečného zloducha, který se osvědčil v mnoha filmech. Johnny Wang Lung Wei je stálicí mezi temnou smetánkou. Jeho trochu drzý, arogantní a neúsměvný kulatý obličej ve spojení s mnohdy až příliš uhlazenou vizáží z Wanga dělal jasného gangstera.
Wang se v sedmdesátých a osmdesátých letech nezastavil. Všichni slavní režiséři chtěli mít ve svém filmu zloducha jeho formátu, i kdyby měl jen projít a pohrdavě si změřit hlavního hrdinu. Wang navíc neměl obličej na romantické wuxia. Jeho postavy patří kung fu nebo triad filmům.
Neovládal velká gesta. Byl úsporný a vypadal moderně, stejně, jako jeho bojový styl. Hodil se do generačních výpovědí typu NEW SHAOLIN BOXER (1976) nebo SEVEN MAN ARMY (1976).
Jeho role v CHINATOWN KID (1977) přesně vystihuje jeho typ. Přezíravý, módně oblečený chlap se sklony k násilí, většinou člen Triády.
70.léta ale nepatřila jen Chehovi. Začínal točit John Woo, i když doba jeho neuvěřitelných, stylizovaných baletů s bouchačkami ještě nepřišla. Tato doba patřila klasice.
A klasika, to byl samozřejmě tým Lau Kar Leunga, který obstarával akční choreografie většině snímků. On také nacházel nové tváře a dodával herecké typy všech tvarů, barev i velikostí.
Z jeho stáje se rekrutuje spousta černých koní, kteří pro násilí a krutost nešli nikdy daleko. Ve SPIRITUAL BOXER (1975)se objevili dva spolužáci, kteří nikdy neměli možnost si zahrát melodramatické milovníky a zachránce luzných panen. Fung Hak On a Lee Hoi San, spolužáci z Pekingské opery často hrávali spolu. Jejich skvělé pohybové schopnosti, cit pro choreografii a výrazně zapamatovatelné obličeje jim dali možnost stát se superpadouchy zlatého věku.
Fung Hak On měl stejně jako Wang smůlu na obličej. Jeho trochu lasiččí výraz, který zdůrazňovaly vysedlé lícní kosti i opravdu hodně šikmé oči mu prostě nedovoloval hrát něžné milovníky, ale ani stupidní mlátičky bez mozku.
Právě díky rysům, připomínajícím chytrou šelmu se Fungovi dařilo hrát vždycky záporáky, kteří se baví velmi sofistikovaným násilím. Navíc nepůsobil tak moderně jako Wang.
Cop mu seděl, a proto mohl s přehledem hrát i ve velkých kostýmních kopačkách a nevypadal anachronicky. V klasickém wuxia Johna Woo LAST HURRAH FOR CHIVALRY (1977)
kde se podílel na choreografii mu například velice slušela bílá. Fung se brzy stal hlavním padouchem Golden Harvest studia. Po boku Sammo Hunga vyrostl a vystřídal spoustu nádherných rolí. Své zkušenosti využil v akčních choreografiích, ale nikdy nezradil to, z čeho vyšel. Třeba v DESCENDANT OF WING CHUN (1979), který sám spoluvytvářel, opět zazářil jako kruťas a nevydupal si kladnou roli. Věděl, co doopravdy umí.
Lee Hoi San měl jiný talent. Jeho zlouni měli víc poloh. Uměli být trochu tupí, jako v THE PRODIGAL SON, sexy vyvrhelové společnosti, jako ve SPIRITUAL BOXER
ze zlata MONEY CRAZY (1977)
ujetí SWORDSMAN AND ENCHANTRESS (1978)
i opravdu zločinečtí ENTER THE GAME OF DEATH (1978)
Lee se nebál nejrůznějších oblečků, paruk, bradavic, boulí a jiných komických doplňků. Uměl zahrát komediální role zlých patlalů, kteří ale přes všechny své nedostatky většinou bravurně ovládají bojová umění, jen mají tu smůlu, že prohrají a většinou zemřou.
Občas si střihli zlé hochy i bratři Lauové. Ovšem mimo Gordona Liu, který měl příliš kladný ksicht a do rolí podobného kalibru by ho nikdo soudný neobsadil. Tedy, až do určité doby. Když začal Gordon stárnout, sáhl si i na tuto metu. Například v LAST HERO IN CHINA (1993)
hrál úlisného odporníka stojícího proti samotnému velekladnému Jetovi. Ovšem Lau Kar Leung uměl hnusáky zahrát dobře. Například jeho milovník ptáčků z CHALLENGE OF THE MASTERS (1976)
který skončí s roztříštěnou nohou, byl skvělý, stejně jako zlý mandžuský pohůnek z DISCIPLES OF THE 36TH CHAMBER (1985).
Lau Kar Wing občas zběhnul k Sammo Hungovi, kde ho bavila spolupráce s mladými herci na zajímavých projektech. Jako člen slavného rodu byl vítán a za odměnu si mohl občas vystřihnout krásného záporáka, jako například v KNOCKABOUT (1979)
kde se stal stříbrným lišákem, který neváhá zabít svého vlastního žáka. I pod vedením svého bratra ale dokázal zahrát zloduchy. U jeho postav ale vždycky divák dlouho váhá, jaké vlastně jsou. I hypnotický mistr z LEGENDARY WEAPONS OF CHINA (1982)
který vlastně není tak úplně prohnilý nebo dědeček rozzívené dívky v SHAOLIN MANTIS (1978)
který sice provádí protistátní činnost, ale jako padouch je vlastně mnohem sympatičtější, než kladný David Chiang patří Lau Kar Wing k špičkovým padouchům s obrovským potenciálem kladných hrdinů.
Ostatně, mnohokrát klaďasy hrál a dlužno říct, že skvěle.
Napříč studii procházel geniální padouch Lo Lieh, muž, který na černý trůn vystoupal z Indonésie.
Jeho zloduši patří ke skutečné klasice a opomenout třeba Bílé obočí z CLAN OF THE WHITE LOTUS (1980)by bylo trestuhodné.Lo Lieh byl velice přesvědivý herec, který dokázal vykouzlit takřka pohádkově mrzké násilníky, kteří se chovají naoko kultivovaně, ale pod jejich uhlazeným zevnějškem bobtná řídké bahno.Když například proráží Ho Hsiaovi hlavu stolem v THE MAD MONKEY KUNG FU (1979)
a chce hostům ukázat servírování opičího mozku, dokáže si proti sobě diváka docela poštvat.
Hwang Jang Lee se také narodil mimo Čínu, oproti Lo Liehovi byl ale skutečný cizinec, což byl první předpoklad pro to, aby se nestal kladným hrdinou.
Když se k tomu ještě připočte ostře řezaná tvář, pohrdlivý knírek, trochu unavené oči a vysoké kopy tohoto mistra taekwonda, vyjde nám záporák jako vyšitý.
Ať už hrál zkorumpované poldy např. v TIGER OVER WALL (1980), zlé orlí mstitele v SNAKE UNDER EAGLE’S SHADOW (1978) nebo žoldácké vrahouny jako v DRUNKEN MASTER (1978), Hwang vždycky kopal s gustem, do kohokoli a hodně vysoko.
Padouši prostě byli, jsou a budou nedílnou součástí každé pořádné kopačky. Jak ti, o kterých jsem psala, tak ti, kteří se chystají vybafnout na vás, až se budete vracet domů s pocitem, že už konečně umíte docela obstojně kung fu...
