07 októbra, 2008

TAIJI V HONGKONGSKÉM FILMU


TAI JI A HONGKONGWOOD
Hongkongská kinematografie se zaměřovala hlavně na kung fu a to v nejrůznějších formách. Na stříbrném plátně se různí doktoři Wongové oháněli dokonalým Hung Gar stylem, občas tu přelétl jeřáb následovaný tygrem, v nedalekém houští přecupitala kudlanka, opice vřeštěly v bambusových hájích, přes draky nebylo kam šlápnout, byli tu padouši i klaďasové ovládající meče, šavle, halapartny, berle, tyče, dýky, vějíře, žezla, kopí, nůžky a jahelníčky i deštníky, rachejtle, pruhy látek a biče všeho druhu, opilí mistři učili své stejně opilé žáky a všechny filmy se řítily kupředu v neuvěřitelném tempu.

I když je svět bojových umění velice pestrý, v letech bohatých na choreografie a nápady všeho druhu se brzy začaly hledat nové, neotřelé styly, které by další filmy něčím ozvláštnily. Na scénu přišlo hapkido, jeet kune do, wing chun, shuai chiao a mezi jinými i tai ji quan. A i když o posledním jmenovaném nebylo natočeno zase tolik filmů, zaujímá mezi ostatními filmy zvláštní postavení a některé filmy s ním spojené bych ráda zmínila.
Asi prvním filmem, který v sobě zahrnuje i tai ji je THE SHADOW BOXER z roku 1974 v hlavní roli s Chenem Wo Fu, který hrál pouze v pěti filmech a zemřel ve 24 letech.

Bohužel jsem film neviděla a víc o něm nevím. Dalším kouskem je taiwanský produkt36 DEADLY STYLES (aka Tai Chi Shadow Boxing)

z roku 1979. Hlavní roli v něm hráli Cheung Lik, Mark Long Kwan Wu, Jack Long Sai Ga a Hwang Jang Lee. Režii měl Joseph Kuo Nam Hung, taiwanský režisér více, než 70. filmů, které vznikly od roku 1958 do roku 1993.TAI CHI SHADOW BOXING (aka Tai Chi Devil Dragons)

natočený o rok později se setkal s větším úspěchem. Příběh dvou mladíků, kteří si najdou mistra (respektive spíš mistr je)a naučí se tai ji, aby se mohli postavit padouchům, je určitě zajímavý už díky velmi dobré choreografii. Byl to opravdu minirozpočtový film, postavený hlavně na jediném muži, kterým byl režisér, herec a choreograf Jacky Chen Shao Lung. Jeho jméno může trochu mást, proto musím zdůraznit, že tento Jacky Chen není Jackie Chan. Jacky Chen režíroval jen jediný film a tím byl právě Tai Chi Shadow Boxing. Celkově hrál pouze ve 24 filmech a jeho kariéra nikdy nenabrala oslnivé obrátky. Ale Tai Chi Shadow Boxing se mu povedl. Jednoduchý příběh, prostinká kamera pohybující se hlavně v poloprázdných exteriérech a překvapivě dramatický konec řadí tento film určitě k zapomenutému nadprůměru.
V roce 1982 natočil taiwanský režisér Ng Ka Chun SHAOLIN VS TAI CHI

film, který už je skutečně velice zapomenutý. Vyskytují se v něm šaolinští mniši, japonští ninjové, mistr stylu kudlanky a tai chi spojené s drunken stylem. Jsem trochu na rozpacích, jestli film doporučit těm, kdo s HK filmy teprve začínají. Spíš bych dílko řadila do sekce pokročilé, protože dokoukat ho je obtížné. I když, proti gustu…
To už se ale dostáváme k zásadním filmům, o kterých už byla na tomto blogu řeč. Materiálu tai ji se ujala ruka mistra Yuena Woo Pinga a vzniklo DRUNKEN TAI CHI (1984)

ve kterém zazářila mladá hvězda Donnie Yen. Ostatně, tenhle mladík tai chi skutečně uměl, protože ho praktikoval už od dětství pod vedením své matky, která byla mistryní tohoto stylu. Příběh chlapce, kterému nájemný zabiják zavraždí rodinu a on se ocitne pod milujícími křídly mistra tai ji a jeho tučné manželky je svižnou komedií plnou choreografických bonbónků.
Ovšem, než Yuen natočil všechny své další slavné kousky, v roce 1985(někde se uvádí 1982…tak nevím…) se objevilo tai ji na plátně znovu. TAI CHI CHUN (neboli Secret of Tai Chi)

je film, který může příjemně překvapit. Až na odpudivě děsivou hudbu, která divákovi drásá nervy od začátku až do konce je totiž film opravdu o tai ji. Chik Ngai Hung natočil docela zajímavý příběh dvou mladých synů dvou slavných generálů, kteří pomocí tai ji mstí smrt svých rodičů. Tai ji se tu cvičí a používá zhusta, mistr je vynikající a závěrečná scéna barevné čínské spartakiády, kterou ovládá hlavní padouch praporkem je vážně docela zábavná. Secret of Tai Chi se občas objeví v internetových obchodech, ale informace o něm jsou mizivé. Vím jen, že vznikl taktéž na Taiwanu a hlavní role si v něm zahráli Xian Gao, Hoi Yin Lee a Gwok Leung.V TAI CHI II.(1996) Se Yuen pomyslně vrátil ke svému prvnímu tai ji filmu a stvořil dalšího sympatického mladíka, ovládajícího tento bojový styl.

V romantickém filmu nechal Jackyho Wu Jinga bojovat o životní lásku a proti pašerákům opia, což nebyl nijak hlubokomyslný příběh, ale zafungoval tak, jak měl. Wu Jing a jeho tai ji se líbili natolik, že vznikl o rok později seriál MASTER OF TAI CHI, ve kterém hrál Wu Jing zase hlavní roli a který je skutečně dobrý.

Další MASTER OF TAI CHI (1997) se sice jmenuje stejně jako výše zmíněný seriál, ale jde samozřejmě o skvělý film. Stal se asi největším tai ji trhákem všech dob, snad díky Jetovi Li v hlavní roli a režii Yuena Woo Pinga.

Komické je, že tai ji se v něm objeví vlastně až na závěr, jinak se zde bojuje poctivým šaolinem, takže nebuďte zklamaní, já vás varovala. Ale je to vynikající kung fu film se vším, co má takový film mít a ještě něčím navíc, což je tai ji.
V roce 2004 se ještě ve filmové databázi objevil titul XIAO TAI JI režiséra Eddie Lam Man Waie, ve kterém nechybí zvučná jména jako Chin Kar Lok nebo Billy Chow, ale víc o něm nevím, takže neposloužím.