Spisovatel operetek se představuje…
Čínská kinematografe na konci čtyřicátých a na začátku padesátých let už dost patrně zaostávala za kinematografiemi jiných zemí. Tento zhruba desetiletý odskok jí vydržel prakticky až do devadesátých let, možná doteď. Na druhou stranu rozvíjela nesmírně specifické žánry, které jinde nenajdeme.
Tvůrci rychle zjistili, že právě boj a akce mají největší potenciál, který je třeba využít. Ve spojení s typicky asijským citem pro melodrama, barevnost a libování si v symbolech vznikly dva základní žánry, které svou podobou ovlivnily celý svět čínské kinematografie. Huangmei diao byla vlastně hybridní forma čínské opery, která dál rozvíjela známé kusy nebo jejich parafráze. Nešlo o klasickou čínskou operu.Pro srovnání s naší kulturou bychom spíš řekli, že šlo o operetku, tedy dílo se zpěvy, tanci a pestrou atmosférou, využívající zhusta romantické příběhy a legendární
prvky.Druhým žánrem, který zasáhl filmovou Čínu o mnoho více, bylo wuxia pian, vlastně heroické drama s bojovými prvky a charakteristickými atributy, které se postupně osvobozovaly a stávaly samotným subžánrem, jako například existence hlavního hrdiny, potulného šermíře nebo mstitele.Když se v
dnešní době ctitelé dynamických kung fu filmů šklebí na hrdinské eposy, neuvědomují si, že právě díky wuxia žánru mohly kung fu filmy začít fungovat tak, jak jsme zvyklí. Osobně také patřím k příznivcům kung fu filmu a donutit mozek vnímat wuxia je pro mě občas dřina, ale pro pochopení zákonitostí všech filmů s tématikou bojového umění je wuxia pian základním
张彻
張徹
Chang Che
Chang Cheuh
Chang Chueh
Chang Yik Yan
Cheung Kit
Zhāng Chè
Zhang1 Che4
režisér, scénárista, hudební skladatel, filmový kritik, do dnešní doby určitě největší a nejzásadnější režisér jak studia Shaw Brothers, tak celé čínské kinematografie se narodil 10. 2. 1923 v Jit Kongu.
Je asi trochu hloupé připomínat, že to byla zjitřená doba pro celou Čínu, protože doba, která by v Číně zjitřená nebyla asi neexistuje, ale jen pro ilustraci. Chang se narodil dva roky po založení Komunistické strany Číny a po zformování republikánské Sunjatsenovy vlády a dva roky před Sunjatsenovou smrtí.
Navíc v době, kdy se Čína začala víc zajímat o západní vzory a Hnutí 4. května začalo formovat nové čínské umění. Japonsko ovládalo bývalé německé državy v Číně a zemí hýbali mocní generálové. Nezdálo se, že by slavná země měla dost šancí na přežití. A na pozadí těchto událostí, které se přerývaně měnily a zasahovaly postupně i docela obyčejné Číňany vyrůstal nadaný, citlivý mladík, který se později stal tvůrcem jiných světů a stylizovaných hrdinů. Chang ale nepatřil k šedému čínskému průměru a nepocházel z nuzných poměrů.
Jeho otec, Chang Au byl válečník a posléze také politik. A jeho synovi byla určená stejná kariéra. Vlastně válečníkem zůstal. Jeho hrdinové uplatňovali boj jako životní filosofii a náplň, jako princip svého bytí. A všichni hrdinové, opírající se o vojáckou čest vycházejí z Changovy osobní zkušenosti. Právě ve světě válečníků, které potkal za války s Japonskem, našel své budoucí předobrazy tvrdých, nekompromisních, ale spravedlivých hrdinů.
Už tehdy ale víc směřoval ke kulturní oblasti. Po absolvování střední školy v Sečuanu se už jako kapitán zapojil do kulturně sociální skupiny vedené dvěma jeho velkými vzory. Cheung Do Farn a Yu Kwun Tse byli důstojníci, které Chang později následoval do Šanghaje. A Cheung Do Farn přivedl Changa k filmu.
Konkrétně k filmové společnosti Cathay Asia Films, která fungovala až do konce 90. let.
Majiteli Cathay Asia Films byla další zásadní filmová legenda, bratři Lau Chung Ho a Lau Chung Leung, tedy filmoví zakladatelé klanu Lau. Changovým vzorem byl v tu dobu režisér Fai Mu, muž, který ovládat podobu klasického „ping“ filmu 40. let.
Chang v sobě objevil velký talent k psaní scénářů a první uváděnou prací, pod kterou je podepsaný se uvádí GIRL BEHIND A MASK, film natočený na sklonku 40. let. Režii měl dnes už zapomenutý Fong Pui Lum a v hlavních rolích se představili Koo Lan Kwun a Yim Far, otec budoucí veliké hvězdy Davida Chianga. Jak vidno, David Chiang se k Changovi nedostal zase až tak úplnou náhodou.
Když říkám, že Chang začínal hlavně jako nadaný scénárista, hned v druhém filmu jeho kariéry narazím na to, že už od začátku byl zároveň režisérem. HAPPENINGS IN ALI SHAN (1949) Chang nejen napsal, ale i režíroval. A svůj režijní debut zvládl na výbornou. Bez přípravy a zkušeností se režie ujal s profesionalitou, kterou získal jen ze sledování jiných filmů.
No, pak že jen Amerika je země neomezených možností. Natáčení tohoto filmu zároveň odkrývá, proč později Chang preferoval Taiwan před Hong Kongem. Vzhledem k tomu, že Šanghai byla v komunistických prackách, film se natáčel na Taiwanu. A Chang Cheh nebyl rozhodně prokomunisticky zaměřený. Naopak. Po natáčení svého debutu se angažoval proti komunismu i proti ruskému vlivu aktivně v uměleckém časopisu „Movie and Drama Battlelines“, který založil. Po neúspěchu filmu THE HEART OF A LOVER, THE HEART OF A WOLF, ke kterému Chang napsal scénář se autor přesunul do Hong Kongu a na jedenáct let zanevřel na svůj oblíbený Taiwan. Vypadalo to, že zůstane na okraji a nikdy neprosadí svůj talent. Chang psal recenze a články, publikoval pod několika pseudonymy, hltal romány s bojovou tématikou a díky výbornému stylu se začal stávat předmětem zájmu filmového světa, který na něj už dávno zapomněl.
Run Run Shaw začal pracovat na nové podobě filmu a Chang Cheh se mu stal výbornou inspirací. Bylo načase uvést na plátna nový herecký typ.
Už ne osudovou ženu, ale naopak. Muže-hrdinu a válečníka. Jestli existoval někdo schopný vytvořit právě takový typ, pak to byl Chang Cheh. Run Run Shaw pozval Changa na osobní schůzku a slovo dalo slovo…vznikla legenda. Spojení Shaw Bros-Chang Cheh bylo zpečetěno.
Chang Cheh se stal dvorním scénáristou Shaw Bros a v roce 1964 napsal scénář k filmu THE WARLORD AND THE ACTRESS.
Romantické dobrodružné drama získalo cenu Zlatého koně a Chang už u Shaw Bros zůstal. THE FEMALE PRINCE(1964)
vychází z čínské opery a stejně jako THE AMOROUS LOTUS PAN (1964)
patří právě k výše zmiňovanému stylu Huangmei diao. Jen pro zajímavost musím zmínit účast Lau Kar Leunga ve filmu Amorous Lotus Pan. I když je Čína velká země, filmový průmysl byl poměrně dost malá branže a okolo Changa se objevují stále stejná jména. Lau team s ním byl hned od počátku. Už od dob jeho scénáristické vlády.
Chang se zaměřil na scénáře pro huangmei diao. Ať už to BYLA THE MARMAID (1965), THE BUTTERFLY CHALICE (1965) nebo INSIDE THE FORBIDDEN CITY (1965)
držel se daného žánru a čerpal z něj motivy, které se ukládaly v jeho dokonalém mozkovém fotoarchivu. Později všechny získané poznatky zúročil ve vytváření svých nejslavnějších wuxia filmů.
V roce 1965 se Chang vrátil k dávno opuštěné cestě. Začal znovu režírovat. Po THE BUTTERFLY CHALICE se náhle trochu odvrátil od „operetních“ čísel a natočil kung fu film! Navíc našel to, co Run Run Shaw tak moc potřeboval. Prvního skutečného hrdinu, ideálního válečníka, typického šermíře, který přichází, aby spasil, když ne svět, tak alespoň jeho malé části, herce, se kterým se publikum ztotožní a kterého bude následovat do kin.
TIGER BOY (1966) (Hu Xia Jian Chou)
představil divákům největší budoucí hvězdu žánru wuxia pian Jimmyho Wang Yu. A i když se Chang Cheh hned dalším filmem vrátil pokorně k huangmei diao ve snímku THE PERFUMED ARROW (1966), vývoj už se nedal zabrzdit. Jeho další film měl z nadaného režiséra, spisovatele a hudebního skladatele vytvořit kmotra hongkongského filmu.
