07 októbra, 2008

CHANG CHEH 1.


Synové velkého kmotra


Na počátku byly jednoduché filmy zajímavé tím, že se orientovaly na jeden z podstatných aspektů čínské opery. Na boj. Od počátku existence čínské kinematografie byl právě tento aspekt více, než důležitý. Boj odlišoval čínské filmy od filmů zbytku světa. Díky němu je Hongkongwood tak svébytný.



Když ale začínala zlatá léta studia Shaw Brothers a filmů s bojovou tématikou vůbec, bylo třeba najít někoho, kdo dokáže vytvořit nejen dobře vypadající bojové sekvence a atraktivní děj, ale hlavně najde výborné bojovníky. A to byla veliká příležitost pro spisovatele, kritika a hudebního skladatele Changa Cheh, který v sobě objevil pozoruhodný filmový talent. Muž, který se stal přelomovým režisérem čínské kinematografie, změnil celý její charakter.
Než Chang Cheh vstoupl na scénu, na plátně existovalo omezené množství postav a typů.

Buď to byli bohové a hrdinové vzešlí z čínské opery, kteří možná uspokojili milovníky tohoto žánru, ale obtížně se s nimi mohl kdokoli identifikovat nebo tu byly ženy-hrdinky, které prostě na plátně vypadaly dobře, a filmoví tvůrci předpokládali, že atraktivní ženská tvář je klíčem k úspěchu amerických kasovních trháků. Zvláštní postavou této doby byl Wong Fei Hung

historický lékař a mistr bojových umění, jehož skutečné i smyšlené životní peripetie natáčela studia Huaqiao Film Company a Kuang Yi Motion Picture Production Company. Zajímavé je, že právě doktor Wong se stal později prubířským kamenem pro studio Shaw Brothers a zlatonosnou slepicí pro Golden Harvest. Teď jsme ale kdesi na počátku vzestupu studia Shaw Brothers, do kterého vstoupil právě Chang Cheh

s nápadem změnit celou tvář své domovské kinematografie.
Spolu s ním totiž přišel hrdina, osamělý, krásný, sošný, spravedlivý a nemilosrdný. Chang Cheh dal čínskému publiku to, co dosud neznalo. Idol. Tvář, kterou si dospívající dívky můžou vystřihnout z časopisu a tělo, které jejich vrstevníci opačného pohlaví můžou napodobovat usilovnou prací v tělocvičně.

Chang začal vytvářet výrazné postavy a jeho herci získali jména. Už se nechodilo na Wong Fei Hunga, ale na Jimmyho Wang Yu.

A diváci očekávali každý jeho další film s netrpělivostí.
Byl to první syn Changa Cheh. Jeho nejstarší a prvorozený idol, Tiger Boy z roku 1966 a věčný jednoruký mistr meče. Jimmy Wang Yu splňoval všechny režisérovy požadavky na hrdinu. Měl pravidelnou hezkou tvář, impozantní projev a pohybové schopnosti. Přivedl do kin ženy, které zatím u pokladen chyběly a mládež hledající vzory.

Jimmy Wang Yu celá 60. léta snášel studiu Shaw Brothers zlatá vejce a režisérovi přinášel slávu. Jeho wuxia postavy navazovaly na čínskou operu víc, než si běžný divák uvědomuje. Jimmy Wang byl wu-siao-šeng, tedy typ mladého bojovníka, hrdiny, který díky svému mládí nekouká na důsledky svých činů, neohlíží se a veškerou svoji energii dokáže namířit jedním směrem.

Takový hrdina nezřídka umírá, ale předtím za jakýchkoli okolností dokončí svůj životní úkol. Motiv, který je pro Changa Cheh příznačný se vine jako červená nit celým jeho dílem. Wu-siao-šeng, hrdiný typ, který známe třeba z 300: Bitvy u Thermopyl, se stal klíčem k Changovu úspěchu, jeho umanutostí a nakonec i gilotinou.
Na přelomu 70. let Chang objevil nový rozměr svých epických příběhů a našel další dvě děti, které mohl piplat. David Chiang a Ti Lung byli svým režisérem stvořeni od základů jako golemové a vtrhli na plátna kin s dravostí sobě vlastní.

David Chiang režiséra okouzlil tak, že ho velký kmotr nechal hrát ty nejatraktivnější role

a přitom trochu zapomínal na jeho pokrevního bratra Ti Lunga. Zatímco chytrý, pohyblivý David hrál většinou první housle, Ti Lung, připomínající renesanční sochu mu tvořil pozadí.

Režisér chtěl, aby se diváci s Davidem ztotožnili, fandili mu, aby ho plně vnímali, naslouchali mu a důvěřovali.

U Ti Lunga chtěl, aby byl vidět. Ti Lung byl jeho vizuálním mistrovským dílem, které měl divák obdivovat. S kulatou, skoro dívčí tváří, ostýchavým úsměvem a vážnýma, trochu zasněnýma očima působil vlastně zranitelně, což bylo v ostrém kontrastu s jeho vysoustruženým tělem, nečínskou výškou a skvělou bojovou technikou.

Tady si nemůžu odpustit poznámku, která je trochu netaktní a jízlivá. Ale většina fanoušků Changova díla si hned na začátku nemohla nevšimnout, že drobný a ne tak hezký David byl ve svých rolích většinou oblečený, kdežto Ti Lungovo tělo se zahalilo vždycky jen proto, aby se do konce filmu postupně odhalilo.

Byla jen otázka času, kdy začne tento nepoměr oběma hercům vadit. Zatím ale plnili režisérovy představy a Chang Cheh pátral po dalších ikonách.

Jako čtvrtý syn se mu narodil Chen Kuan Tai

dokonale pasující k vysněné dvojici David Chiang-Ti Lung. Chen Kuan Tai v sobě spojoval přednosti obou svých starších brášků. Měl krásnou postavu, dokázal dobře bojovat, jeho tvář byla snadno zapamatovatelná a projevem se podobal prvorozenému bratrovi Jimmy Wangovi.

Chen Kuan Tai měl rebelské vystupování v krvi a tak mu připadly role mladých městských bojovníků. Režisér si mohl mnout ruce. Pokladny kin byly plné a jeho golemové fungovali tak, jak měli.

Jenže Chang stvořil skutečné individuality a dal jim možnost vyniknout. V zemi, která na individuality není zvyklá a historicky se opírá o kolektiv vedený přísnou hierarchií, to bylo pro jeho stáj destruktivní.

David Chiang a Ti Lung už spolu hráli dlouho a příliš intenzivně. Jejich umělecké ambice začaly jít vlastními cestami. Navíc tu byla ještě podstatná otázka peněz. Sláva je pěkná, ale když ji nepodpoří odměna, aktivita ochládá. Dnešní hvězdy by se s produkcí, která by jim nabídla takové platové podmínky, za jakých pracovaly tehdejší idoly, vůbec nebavily.

Shaw Brothers zavedli systém fixního odměňování a provizí. Žádná tučná procenta plynoucí z projekcí, propagace a distribuce. A nespokojené hvězdy začaly dělat potíže. Bylo načase rozšířit rodinu o nováčky, kteří by ochotně milovali své rodiče. Na scéně se objevilAlexander Fu Sheng milovaný, rozmazlovaný a obdivovaný benjamínek Changa Cheh.

Fu Sheng si svým mládím, nerozvážností, urputností a hravostí lehce omotal publikum okolo prstu. Byl ochotný hrát doslova do roztrhání těla. Hereckým projevem překonal Davida Chianga, jeho snědé tělo (málokdy viděné jinak než svlečené z košile)

se víc podobalo velkému idolu Bruceovi Lee a nahradilo monumentální sošnost už trochu zavalitějšího Ti Lunga

a jeho zjevné mladé rebelství mělo takovou váhu, že Chen Kuan Tai neměl šanci. Navíc Fu Sheng bez protestů následoval svého „otce“ i na Taiwan, kam se ostatním hvězdám rozhodně nechtělo. Nedělal potíže. Užíval si a život měl před sebou.

Chang Cheh konečně stvořil dokonalé dílo. Jenže nikdo nepočítal s tím, že v troskách Porshe 911 skončí i veliká naděje čínské kinematografie. Fu Sheng se nedožil ani třicítky. Zemřel příliš brzy a ani všemocný kmotr nedokázal uplatit smrt.
Jeho hledání se nějaký čas trochu zoufale potácelo od rohu k rohu. Znovu se pokusil získat Ti Lunga a Davida Chianga, ale publikum nechtělo okoukané tváře.Chi Kuan Chun

se kterým Chang Cheh experimentoval, byl nezdařený prototyp. Nezabral.

Navíc se od slavného kmotra odtrhlo jeho choreografické jádro a Lau Kar Leung začal pracovat na vlastních projektech. Kmotr ztrácel dech a neměl trumfy. Svoje zoufalství si léčil na Taiwanu, kam se uchyloval vždycky, když nevěděl kudy dál. A tady naposled zazářil jako výjimečný hledač nových tváří.
Taiwanská opera mu přihrála šestici hrdinů, které obsadil do dnes už kultovního Five Venoms.

Sheng Chiang

Philip Kwok

Lo Meng

Sun Chien

Lu Feng

a Wai Pak

taiwanská šesterčata padrinovi Changovi vytrhla trn z paty. Pět jedů se objevilo v dalších úspěšných filmech a Chang je opředl všemi dokonalými vlastnostmi, které tak miloval. Sheng Chiang byl věčný chlapec, křehký puer s dívčí tváří, Philip Kwok v sobě nesl sofistikovaný projev Davida Chianga, Lo Meng zase silovost Ti Lunga, Sun Chien měl hrdinské vystupování Chi Kuan Chuna, Lu Feng dokázal výborně zastat i padoušské úlohy a tím nahradit Fung Hak Ona ztraceného u Golden Harvest a nejméně vytížený Wai Pak byl prostě hezký.

Venoms se podařili, jenže Zlatá sklizeň, Golden Harvest měla větší úrodu a hlavně Jackieho Chana, Yuena Biao, Sammo Hunga a další mladé, dynamické, ohebné a hlavně vtipné herce, kteří lámali limity dosavadních kasovních úspěchů Shaw Brothers jako mrkve. Chang Cheh, nemocný, unavený a zahrabaný do účetnictví místo do scénářů ztrácel dech. Shaw Brothers umírali.

Diváci toužili po akčních komediích. Už nechtěli plakat nad mrtvými rebely umírajícími v ulicích a wuxia kostýmy jim připadaly příliš nemoderní. Herci, kteří chtěli přežít, pracovali pro Golden Harvest jako Fung Hak On nebo jiný Changův velký objev Wang Lung Wei. Kmotr už nebyl důležitý.
Naštěstí byl jeho vliv a jeho odkaz natolik obrovský, že nezapadl. Jeho žák John Woo postavil svým Better Tomorrow pomník dávné hvězdě Ti Lungovi a úspěchy filmů Zhanga Yimou dokazují, že i hrdinské wuxia přestálo krizi. O tom ale až jindy.